5 divokých jedlých rostlin v předjaří

Naši předci se po dlouhé zimě těšili na něco čerstvého a zeleného. Věděli, že mladé výhonky divokých rostlin jim dodají vitalitu do další sezóny.
Divoké rostliny obsahují vyšší množství antioxidantů, vitamínů a minerálů než šlechtěné rostliny. Jsou odolné a přežíjí na místech, kde by kulturní rostliny zahynuly. Tuhle nezdolnost předávají i nám.
Začlenění nešlechtěných rostlin do stravy ozdravuje střevní mikrobiom, posiluje odolnost organismu a je prvním krokem k léčbě Poruchy příjmu přírody, kořenové příčiny téměř všech chronických nemocí dnešní doby.

Kde (ne)sbírat divoké rostliny?

  • Neboj se sbírat i ve městě. Možná máš v hlavě představu, že všechno ve městě je znečištěné, ale realita je jiná. Jasně, u chodníků a silnic to není nejlepší volba, ale velké parky nebo rekreační okraje měst jsou skvělým místem. Pravděpodobnost, že zrovna tuhle pampelišku počůral pes, je minimální. Navíc si rostliny můžeš před zpracováním umýt.
  • Přemýšlej kriticky. Lidé se bojí sbírat divoké rostliny, ale zároveň bez obav kupují konvenční ovoce a zeleninu plnou chemie a jedí průmyslově zpracované potraviny. Co myslíš? Je zdravější čerstvě utržená kopřiva z parku, nebo špenát v plastu z obchodu, který už tam chvíli leží, putoval kdoví odkud byl ošetřován a hnojen kdovíčím?
  • Rostliny, které přežívají ve městě, se dokážou skvěle přizpůsobit stresu a odolávat nepříznivým podmínkám a stejnou sílu mohou předat i tobě. Pokud žiješ ve městě, právě tyhle rostliny tě mohou nejlépe podpořit. Když se budeš bát je používat a pojedeš si o víkendu pro rostliny někam do čisté přírody,  je to lepší než nic. Jenže rostliny v krásné čisté přírodě stres z města neřeší a tedy ti s ním tak dobře nepomohou.
  • Nejvhodnější jsou rostliny, které rostou ve tvé blízkosti. Můžeš je mít každý den čerstvé. Znají místní podmínky a umí se vyrovnat se stejnými stresory, jakým čelíš i ty.
  • Vyhýbej se sběru v pásu kolem cest, v okolí konvenčně obhospodařovaných polí, v zahradách, kde se používají pesticidy a herbicidy.
  • Respektuj přírodu. Nikdy nesbírej všechny rostliny, nech na místě dostatek rostlin pro obnovu.

Klikni na obrázek rostliny, která tě zajímá:

Smetanka lékařská Taraxacum officinale (pampeliška)

  • Z pampelišky sbíráme v předjaří kořeny a mladé listy.

  • Kořeny sbíráme dřív, než se na rostlině objeví poupata.

  • Kořeny i listy jdou používat čerstvé i sušené.

rašící pampeliška
suroviny na pampeliškové smoothie

         Na co si dát pozor

  • Pampelišce se vyhni, pokud máš ucpané žlučovody. Pokud máš vyoperovaný žlučník, nepřeháněj to s dávkováním.

  • Pampelišky někdy trpí plísňovými chorobami, poznáš to podle tmavých skvrn, nebo šedého povlaku na listech. Z takových rostlin nic nesbírej.

  • Zpracování a používání
    Kořeny po sběru pořádně  umyj kartáčkem. Neloupou se. Jsou velkým pomocníkem pro odstraňování toxinů z těla. Dobře se suší pokrájené na tenší plátky rozložené na sítu. Schnou dobře, stačí pokojová teplota a dobrý přístup vzduchu.
    Sušené kořeny se používají na přípravu odvaru. Je třeba je pár minut povařit a pak nechat ještě 10 minut louhovat.
list a kořen pampelišky na sítu
  • Také z nich můžeš připravit překvapivě chutnou pampeliškovou “kávu”. Usušené kousky kořenů opraž nasucho na pánvi, až se rozvoní. Opražené kořeny namel v mlýnku na kávu.
    Namletý prášek je lepší nechat chvílku vařit, když ho jen přeliješ horkou vodou nebude to ono. Můžeš přidat i skořici, nebo kardamom. Na 250ml vody se dává vrchovatá lžička prášku.
  • Čerstvé kořeny můžeš přidávat i do polévek.
  • Listy jsou výborné do smoothie. Hrst listů rozmixuj s jablkem, můžeš přidat i trošku skořice a použít teplou vodu. Tenhle nápoj je skvělý ke snídani.
  • Nasekané listy můžeš přidat i do salátů.
  • Z usušených listů se používá nálev, který má močopudné účinky. Listy je třeba na sušení hezky rozložit na síta aby během sušení nezhnědly. Po usušení mají být zelené. Jistější je použít sušičku. Lžičku sušených drcených listů zalij 250ml. Během očisty pij 3 šálky denně.

Kopřiva dvoudomá Urtica dioica

  • V předjaří sbíráme konce mladých výhonků a kořen.

  • Kořeny sbíráme hned, jak se výhonky objeví nad zemí.

  • Nať sbíráme odštípnutím, nebo odstřihnutím vrcholu stonku se 4 maximálně 6 lístky.

mladý výhonek kopřivy

        Na co si dát pozor

  • Kopřiva by se neměla používat v těhotenství, protože ovlivňuje hladinu pohlavních hormonů. Z tohoto důvodu není dobré ji užívat dlouhodobě.
  • Kopřiva miluje půdu bohatou na dusík. Nesbírej ji na dusíkem přehnojených pozemcích.
  • Zpracování a používání

Kořeny oper, očisti kartáčkem, pokrájej a usuš na sítu.

Odvar ze sušeného kořene, nebo tinktura z něho se používají jako prevence i léčba zvětšené prostaty
Na 250 ml vody dej lžičku drceného sušeného kořene a nech pár minut vařit a pak přikryté 10 minut louhovat. Pije se 3x denně.
Po 3 týdnech užívání tinktury nebo odvaru se dělá týdenní pauza.

kořen kopřivy se suší na sítě
kopřivy v košíku

Nať kopřivy upravuje krevní tlak i hladinu krevního cukru, působí proti virům a chrání játra. Obsahuje železo a výborná je při silné menstruaci a jiných stavech, při kterých hrozí anémie.
Mimo železa obsahuje spoustu minerálů stopových prvků a vitaminů.
Čerstvá nať je výborná ve smoothie.
Skvělá je posekaná přidaná v jarních polévkách, omeletách, nebo polévkových knedlíčcích i v nádivce.
I upravená jako špenát je vynikající.

Listy si můžeš i nasušit a používat v očistných a diuretických bylinkových směsích. Listy by při sušení neměly zhnědnout. Je potřeba zajistit dostatečné proudění vzduchu a nízkou vzdušnou vlhkost při sušení.
Nálev ze sušených nebo i čerstvých listů s přidáním lžíce jablečného octa je výborný na závěrečný oplach vlasů po umytí.

Popenec obecný, nebo břečťanovitý Glechoma hederacea

  • Je to drobná půdopokryvná rostlinka s fialovými kvítky. Má ráda vlhčí stanoviště.

  • Sbíráme nať (i kvetoucí)

  • Používáme čerstvou i sušenou.
  •  Obsahuje, stejně jako ostatní divoké jedlé rostliny spoustu vitaminů, minerálů a stopových prvků.

mladé výhonky popence

Na co si dát pozor

Popenec obecný se dá zaměnit s popencem chlupatým, ten je mohutnější, má více ochlupené listy a modravé květy. Na rozdíl od popence obecného, nebo břečťanovitého nehezky páchne. Proto není pro používání vhodný. Popenec jinak nemá žádné známé kontraindikace.

  • Zpracování a používání

Popenec je aromatická bylinka, kterou můžeš používat jako zajímavé koření. Tardičně se používá při chronickém kašli a astmatu, na léčbu exému a křečových žil.
Má dezinfekční, močopudné a hojivé účinky.
Čerstvá nať je dobrá posekaná v polévkách, pomazánkách i v nádivce.
Pokud chceš nať usušit je lepší použít sušičku a sušit při teplotě do 40°C. Sušenou nať uchovávej v dobře uzavřené nádobě, aby nevyprchaly silice.

  • Usušená nať se používá jako koření do jídel, tam kde bychom přidali majoránku nebo tymián.
    Při kašli se tradičně používá nálev z 1 lžičky sušené nati zalité 250ml vařící vody, který necháme 5 minut přikrytý louhovat.
    Čerstvá podrcená nať se používá tradičně zevně k obkladům na exémy a křečové žíly. Ke stejnému účelu lze použít i vlažný obklad namočený do silného nálevu ze sušené nati (1 vrchovatá lžíce na 200 ml vody, 15 minut louhovat přikryté).

Bršlice kozí noha Aegopodium podagraria

  • Tuhle bylinku většina zahradníků nenávidí.
    Když se ji pokoušíte vyplít, z každého kousku oddenku, který v půdě zůstane, vyroste další rostlina. Je to skutečný nezmar s obrovskou regenerační schopností, kterou může předat i tobě.

  •  Mladé listy obsahují mnoho vitamínů, minerálů i stopových prvků. Sbírají se pokud jsou ještě lesklé a ne úplně rozvinuté, používají se čerstvé.

  • K sušení se sbírá oddenek.

porost bršlice

Na co si dát pozor

Bršlice patří do čeledi miříkovitých (stejně jako např. mrkev). Některé rostliny z této čeledi jsou jedovaté (např. bolehlav). Bršlici spolehlivě poznáš podle konce řapíku, který má tvar kozího kopýtka.
Požití příliš velkých dávek bršlice může vyvolat podráždění ledvin.

  • Zpracování a používání

Bršlice pomůže tělu zbavit se škodlivin. Pomáhá vyplavovat soli usazené v kloubech. Jak napovídá i její latinský název, používá se tradičně při podagře (dně). Má močopudný a protizánětlivý účinek. Podporuje trávení. Mladé lesklé lístky se dají syrové přidávat do smoothie, salátů, polévek i nádivky. Bršlice upravená jako špenát je velmi chutná.
Obklad z rozdrcených listů ulevuje při bolestech kloubů, při hemeroidech a pomáhá zklidnit podrážděnou kůži.

poznávací znak bršlice
  • Ze sušenných oddenků si můžeš připravit detoxikační koupel. Hrst sušených oddenků vař ve 2 litrech vody čtvrt hodiny. Přidej do vany s ne příliš horkou vodou. Po 20 minutách se osuš a běž si lehnout. Pro úlevu od bolestí kloubů praktikuj alespoň 2x do týdne.

Ptačinec (Stellaria)

  • Ptačinec je bohatým zdrojem vitaminů, minerálních látek i  stopových prvků.

  • Dá se najít dokonce i pod sněhem a je to opravdu to první co můžeš v předjaří najít.

  • Tenhle zázrak působí proti virům, bakteriím i plísním.

  • Používá se čerstvá nať.
ptačinec s poupátky

Na co si dát pozor

U nás najdeš ptačinec prostřední, ptačinec hajní i ptačinec větší. Všechny jsou jedlé a léčivé.

Ale s jeho chutí se všichni nekamarádí. Je to jako s koriandrem, buď ho miluješ, nebo nenávidíš. Chutná jako mladá kukuřička.

  • Zpracování a používání

Čerstvá nať je výborná do smoothie i do salátů, pomazánek a na zdobení jídel.
Z čerstvé nati si můžeš připravit zklidňující pleťovou masku. Stačí nať rozmixovat, přidat jíl, nebo zeolit pro použitelnou konzistenci a nanést na pleť. Nechej 15 minut působit. Pokud máš pleť suchou, přidej i půl lžičky arganového nebo mandlového oleje.

mladé výhonky ptačince

Chceš každý měsíc aktuální tip na využití divokých rostlin?

Přihlaš se k odběru divokého newsletteru.

Stačí vyplnit formulář.